Salón s nesalónní atmosférou

Rozbouřené fandící publikum mladých Lidí, spontánně dávající najevo své sympatie či nezájem. Stejně tak mladí muzikanti, jimž chyběla strohá důstojnost smokinků, zatímco nepostrádali ani na okamžik radost z muziky. Tak nějak probíhal první ročník Beat salónu 1982, který uspořádal Kulturní dům Dopravních podniků hl. města Prahy ve spolupráci s PKOJF.

V sobotním finálovém večeru soutěžily čtyři amatérské rockové kapely: pražská Pumpa, svitavská Verze 5, plzeňská Elegie a Kaktus z Rokycan. A jak už to na podobných přehlídkách či festivalech bývá takřka pravidlem, hodnocení laiků a odborníků se diametrálně rozcházela. A tak zatímco posluchači dávali přednost skupinám hrajícím rockovou hudbu v tradiční, léty už zaběhané hudební formě (Pumpa a Elegie), porota hodnotila kladně ty skupiny, které se aspoň náznakem snažily přijít s novými prvky (rokycanský Kaktus). Přesto však ani jedna ze čtyř skupin, které se do finále probojovaly z vy­braných třiadvaceti kapel, nepřesáhla ve svém výkonu běžný průměr. Do určité míry je to však pochopitelné neboť rocková muzika už dávno není jen módní vlnou, jak se o ní hovořilo v dobách jejích. počátků, hudbou, u níž stačí znát pouze čtyři akordy na kytaru. I přesto však byl první ročník Beat salónu přínosnou soutěží, neboť tu došlo ke konfrontaci amatérských rockových skupin ze všech krajů ČSR. A právě v tom vidím jeho význam i příslib do budoucna.

(mak)

Mladá Fronta, 23.12.1982